Abyste si mohli vlastnictví nemovitosti vychutnat, musíte se k ní dostat. A to nemusí být vždy snadné.
Pro pohodlné užívání kterékoli nemovitosti je nezbytná dostatečná právní ochrana volného přístupu k ní, tedy cesta s právem chůze a jízdy k dané nemovitosti. Lidé, kteří byli po určitý čas zvyklí využívat cizí pozemek jako svoji přístupovou cestu, se dostávají mnohdy do sporů, když jim znenadání jeho vlastník v užívání brání umístěním
překážky.
Pokud máte zajištěný přístup k vaší nemovitosti přes pozemek, který je rovněž ve vašem vlastnictví, nemusíte se touto problematikou vůbec zabývat. Přibývá ale stále více případů, kdy vlastník domu nemá možnost přístupu ke své nemovitosti ze svého pozemku a cizí vlastník pozemku ho v přístupu k ní omezuje, popř. mu v něm zcela brání.
Problémem je různorodé vlastnictví komunikací
V minulosti většina pozemků – komunikací – patřila státu, tudíž volný pohyb po nich byl pro každého samozřejmostí. Příčinou sporů ohledně přístupu po komunikaci se staly nejčastěji změny v osobě vlastníka, ať už dané ukončením restitučního řízení, dědickým řízením nebo uzavřením kupní smlouvy. Nový vlastník z různých důvodů začne bránit zažitému veřejnému přístupu a pohybu na komunikaci. Vše je navíc komplikováno tím, že v určitých případech může být vlastník samotné pozemní komunikace odlišný od vlastníka pozemku pod ní. Spouštěcím mechanismem sporů bývá i zvýšení četnosti provozu motorových vozidel na komunikaci například v souvislosti s novou výstavbou a používáním komunikace nákladními auty.
Rozlišujte: Účelová nebo místní komunikace?
Nejčastějším předmětem sporu bývají především dvě nejnižší kategorie pozemních komunikací – místní a účelové. Uvedenou problematiku upravuje především zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Účelové komunikace jsou nejnižší kategorií pozemních komunikací. Neexistuje žádný jejich seznam nebo evidence – vznikají zkrátka dlouhodobým veřejným užíváním. Ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že pokud je nějaká cesta prokazatelně používána již delší dobu neuzavřeným okruhem osob, tedy veřejností, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, i když není vedena v žádné evidenci. Zákon tedy dává za pravdu spíše uživatelům komunikací.
Vyšší kategorii představují komunikace místní, sloužící k místní dopravě na území obce. Tyto komunikace už musejí být evidovány v tzv. „pasportu místních komunikací“ vedeném každou obcí. Obec, která nevede pasport místních komunikací a nemá ani žádné rozhodnutí o změně kategorie některé komunikace na místní, bude jen velice obtížně prokazovat, že se na jejím území vůbec nějaká místní komunikace nachází.
Místní komunikace jsou všechny ze zákona ve vlastnictví obce a mají čistě veřejnoprávní režim. Odstraňování pevných překážek, stanovování místní úpravy provozu na nich i další úkony jsou v dispozici správních orgánů. Naproti tomu účelové komunikace mohou patřit jakékoliv fyzické nebo právnické osobě. Jejich režim je převážně soukromoprávní a většina rozhodnutí o nich spočívá v rukou jejich vlastníka. To však neznamená, že komunikace není veřejně přístupná!
Pomoc hledají lidé na obci
Pokud vlastník komunikace nebo jakákoliv jiná osoba brání veřejnému přístupu po pozemní komunikaci, měl by se občan vždy obrátit na obecní úřad, na jehož území daná komunikace leží. Při potížích s přístupem k vaší nemovitosti je dobré vědět, že každý obecní úřad je silničním správním úřadem pro místní a účelové komunikace na svém území a měl by být schopen vzniklou situaci řešit. Lze tedy jen doporučit, aby ten, komu je bráněno v přístupu k jeho nemovitosti, zachoval chladnou hlavu a obrátil se žádostí o řešení situace na místně příslušný obecní úřad. Ten by měl mít přehled o tom, které pozemní komunikace na jeho území jsou komunikacemi místními a které komunikacemi účelovými. Tomu by měl přizpůsobit svůj postup.
Veřejně přístupné jsou místní komunikace
Pokud jde o tzv. komunikaci místní, měl by obecní úřad tomu, kdo na komunikaci umístil bez povolení pevnou překážku, nařídit, aby tuto překážku na své náklady odstranil a obnovil tak opět veřejný přístup v plném rozsahu. K tomu by měl stanovit lhůtu. Pokud není povinnost v této lhůtě splněna, může obec, která je vlastníkem místní komunikace, odstranit překážku sama na náklady jejího vlastníka.
Jestliže se jedná o komunikaci účelovou, je postup složitější. Obecní úřad jako silniční správní úřad nemůže nařídit odstranění překážky jako v případě komunikace místní. Omezení veřejného přístupu na komunikaci účelovou lze považovat za zásah do pokojného stavu. Příslušným k provedení správní řízení podle § 5 občanského zákoníku o obnově pokojného stavu je tzv. pověřený obecní úřad. Návrh na zahájení řízení o obnově pokojného stavu pak může dát kterákoliv právnická nebo fyzická osoba. V těchto případech je třeba jednat rychle, neboť hrozí, že stav vytvořený umístěním překážky a omezením veřejného přístupu na účelovou komunikaci se postupně stane stavem pokojným a nebude ho už možné žádným způsobem zvrátit.
Najděte cestu k smíru
Vlastník komunikace by měly vždy zvážit, zda by se narůstající problémy nedaly vyřešit prodejem pozemků či komunikací, popř. zřízením věcných břemen chůze a jízdy pro oprávněné vlastníky nemovitostí. Důležitou roli by v těchto situacích měly sehrát obce, v jejímž katastru se problémová komunikace nachází. Obec může například od vlastníka účelové komunikace tuto komunikaci odkoupit a pak ji převést do kategorie komunikací místních. Ještě jednodušší je postup v případě soukromých pozemků, které leží pod komunikací, která již místní komunikací je. K takovému pozemku lze zřídit za finanční náhradu věcné břemeno.
Zdroj: http://finexpert.e15.cz/jak-resit-potize-s-pristupem-k-nemovitosti